Občanské sdružení Původní Kly

Vráťme občanům Kly takové, jaké byly: původní a své.

Občanské sdružení Původní Kly - Vráťme občanům Kly takové, jaké byly: původní a své.

Úvod

svMartin2019

Zvukový záznam z jednání zastupitelstva obce Kly naleznete zde.

Fotografie ze sobotní Zábořské pouti naleznete zde.

____________________________________

Občanské sdružení Původní Kly (dále jen sdružení) vzniklo v reakci na vyhlášení „aktivní zóny záplavového území“ (dále jen aktivní zóna) řeky Labe v regionu obce Kly, kterou vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje v říjnu 2006 na základě zákona o vodách. Členové přípravného výboru zaslali na konci uvedeného roku k registraci na Ministerstvo vnitra návrh stanov. K zápisu došlo k 23. lednu 2007 a následně byla na 18.února 2007 svolána ustanovující členská schůze.

Sdružení je občanskou iniciativou, jejíž prvořadou snahou je změna postoje místní samosprávy, krajské a státní správy v přístupu k řešení ochrany životních podmínek obyvatel obce. Na rozdíl od státní správy nespatřuje sdružení řešení v administrativním omezení v každodennosti vsi, ale v aktivním přístupu k tvorbě účinné ochrany obyvatel a majetku budováním protipovodňových opatření. Vyhlášením aktivní zóny nejprve v roce 2007 došlo k omezení rozvoje obce, výraznému snížení rozsahu rekonstrukcí a renovací domů. Původní vyhláška z roku 2007 zahrnovala téměř všechny nemovitosti spodní poloviny obecní části Kly. Sdružení po soustředění potřebných informací zadalo opravné výškopisné zaměření, které vedlo k následné redukci aktivní zóny. Díky této iniciativě sdružení „zůstalo“ v hranicích aktivní zóny z původních desítek domů a parcel pouze cca 5 domů v soukromém vlastnictví a 4 bytové domy vybudované firmou Povodí Labe, a.s. Po uvedeném úspěšném kroku bylo naší další snahou vybudovat protipovodňové opatření na „stoletou vodu“, které by obyvatele obce a jejich majetek ochránilo z historického pohledu před všemi známými povodněmi vyjma „pětiset- a tísiciletého“ extrému z roku 1432 a 2002 (viz tabulka povodní v kapitole „historie“). V roce 2015 byla vydána nová vyhláška Krajského úřadu Středočeského kraje k vymezení aktivní zóny řeky Labe, kde byla zohledněna povodeň roku 2013.  Úroveň „stoleté“ vody je tímto definována na hodnotu 163,3 m.n.m., což je o 50 cm výš oproti původnímu stanovení. Tím se aktivní zóna rozšířila plošně až pod  „Hořenku“  v obecní části Kly a zahrnula i původní parcely dříve určené k výstavbě. Fakticky je tím vydána „stavební uzávěra“ pro téměř 100 nemovitostí. Nové doporučení na výstavbu protipovodňového opatření obce s rezervou +50 cm nad úroveň nově definované stoleté vody by mohlo být opět charakterizováno jako dostatečné na předešlé povodně (stále vyjma roku 1432 a 2002). Pro nově stanovenou protipovodňovou ochranu chybí posouzení strategického experta k návratnosti investice (efektivity stavby), který pro předchozí úroveň hráze stanovil koeficient 1 : 2,35 s návratností 14 let při výši investice 105 miliónu korun. Nově nebyla sice analýza zpracována, ale při předpokládané reálné investici 120 mil.Kč (60 % z tabulkové ceny 200 milionů) je třeba zohlednit rozdíl ceny staveb a parcel mezi roky 2007 a 2016. Právě jako nárůst počtu domů nově postavených v průběhu uvedených let (minimálně 7 v obecní části Kly). S odkazem na kvalifikovaný odhad lze očekávat hodnotu koeficientu nad 1 : 2,5 a zkrácení návratnosti kolem 10 let. Je třeba doplnit poznatky sdružení z jednání u ministerstev, pojišťoven a samosprávy od historických povodní po současnost. V roce 1891 dostal poškozený občan po demolici původního domu náhradu 800 zlatých (pro porovnání  výstavba celé dnes staré části školy  v roce 1898 přišla na 1.699 zlatých). Oněch 800 zlatých pokrylo nákup nové stavební parcely, výstavbu domu, zařízení domácnosti, hospodářských zvířat a přikoupení polností k hospodaření. V roce 2002 poškozený obdržel státní nevratnou dotaci 200 tisíc korun na obnovu bydlení a možnost půjčky s 2% úrokem. Kdo byl pojištěn obdržel adekvátní náhradu za způsobenou škodu. V roce 2013 dotace nebyla žádná a nebyla poskytnuta ani zvýhodněná půjčka.  Dalším až fatálním úderem pro majitele nemovitostí v  povodňové zóně je redukce pojistných smluv. Pomoc samotné místní samosprávy je nulová a vstřícný není ani přístup při jednáních. Situaci dokumentuje i skutečnost, že za poslední volební období (2014-2017) se nesešla povodňová komise obce. Stále chybí definice, jak, čím a kam evakuovat občany, majetek, hospodářská zvířata. Pro získání podoby výšky hráze v bezprostřední blízkosti domů je fragment simulace stavby na snímku proti statku p.Valsy st. v dolní části obce Kly, kde je patrné, že by protipovodňové opatření nedosahovalo ani výše oplocení. Při svých jednáních se členové sdružení setkávají s větší i menší vstřícností. Ta je žel nejnižší u místní samosprávy, což je spolu se současným, ale řešitelným nedostatkem financí limitujícím faktorem úspěchu. Sdružení hledá řešení při konzultacích s dotčenými státními orgány, krajským úřadem a Povodím Labe, a.s. Mnoho podkladů získáváme při setkáních s jednotlivými starosty obcí, které aktivně přistoupily k ochraně svých obyvatel a prvořadé tvorbě podmínek pro rozvoj obce.

Sdružení není lhostejný ani „sousedský“ život obyvatel. Proto je druhým cílem sdružení změna mnohaleté izolace jednotlivých rodin ve vztahu k okolí a vsi. Naší snahou je nahradit pasivní televizní zábavu „životem na vsi“ v jeho historické podobě. Aktivní přínos místních spolků je zaměřen vždy na některou úzkou zájmovou skupinu. Své místo v obci mají hasiči, sportovci, myslivci atd., jejichž akce osloví okruh lidí, ale nemohou postihnout celou komunitu vsi, věkovou ani zájmovou. Sdružení organizováním setkání spoluobčanů při rozsvěcení stromu na návsi u kaple Sv. Václava v obecní části Kly, připálení si Betlémského světla ve jmenované kapli, či pálení čarodějnic na hasičském hřišti, vždy s průvodním programem pro děti i dospělé vyláká na náves velkou skupinu obyvatel různého věkového zastoupení a zájmů. Pro širší program a častější setkání je pro sdružení obtížné zajistit dostatek finančních prostředků. Díky patří místním podporovatelům z řad občanů a několika podnikatelů. Pokud by se po několika letech snažení podařilo získat i obdobnou podporu a „mateřský“ přístup pro své obyvatele od obecního úřadu, jistě by došlo k většímu propojení a společenskému vyžití občanů při veřejných setkáních.